Trasa Kolonka – Loučky a pokračování Loučky – Odry nebo Loučky – Jakubčovice nad Odrou
Z železniční zastávky se vydáme přes hlavní silnici do Louček. Za silnicí po levé straně mineme bývalou hospodu U Chloupků, která bývala turisty hojně navštěvována (foto 37). Po dalších asi 50 m odbočíme doleva a zakrátko se ocitneme u kapličky (foto 38), která byla centrem původní Nové Vsi. Od kapličky již lze vidět budovu staré obecní stodoly, která se nalézá v místech, kde původně stával panský dvůr založený v polovině 16. století pány ze Zvole jako vlastníky oderského panství. Samotná Nová Ves byla založena zrušením tohoto panského dvora v r. 1762, jehož polnosti byly rozděleny novým vlastníkům.
Od stodoly pokračujeme až na křižovatku u železného mostu (foto 39). Ten je dnes zajímavou technickou památkou. Byl totiž do Louček převezen v r. 1956, aby nahradil velmi poničený dřevěný krytý most, jenž se nacházel o 30 m níže po proudu řeky Odry. Krytý most silně poničila povodeň v r. 1954. Dnes by i tento byl zajímavou technickou památkou. Stávající železný obloukový stál původně na řece Moravici u Kerhartic a měl být zatopen napouštějící se Kružberskou přehradou. Byl však na poslední chvíli odvezen a instalován na řece Odře v Loučkách. Ještě dodnes se na něm dochoval výrobní štítek, který prozrazuje, že byl vyroben v Braneckých železárnách roku 1905. Přejděte nyní most na pravý břeh. Zde na rozcestí se musíme rozhodnout kterým směrem pokračovat. Protože v každém směru můžeme vidět něco zajímavého, popíšeme si opět obě trasy.
Trasa Loučky - Odry
Odbočíme tedy doleva po místní komunikaci. Hned po 20 m budeme míjet novogotickou kapli sv. Panny Marie dokončenou r. 1901 (foto 40). Pokračujeme dále místní komunikací po pravém břehu řeky Odry. Postupně cesta vystoupá na okraj náplavové terasy, z níž jsou pěkné výhledy na řeku a dál do krajiny. Po 300 m cesta opět klesá. Na rozcestí uvidíte budovu bývalé ubytovny pro dělníky místní pily, která vznikla necitlivou přestavbou původní panské hospody „Na Mýtě“ (foto 41). Hospoda patřila ke staré pile, jejíž zbytky uvidíme následně po cestě směřující k Odrám. Po dalších 300 m v zatáčce odbočíme doleva a sejdeme k hučícímu jezu, který je místně nazýván „Čtvrtý splav“ (foto 42A + 42B). Tento jez helmovského typu zde stojí již od 14. století a pomocí bezmála osmikilometrového náhonu v minulosti poháněl jedenáct mlýnů, valch, brusíren, stoup či jiných zařízení na vodní pohon. Napájí také oderskou rybniční soustavu s pěti rybníky. Náhon vrací vodu do řeky Odry v obci Vražné. Od splavu se vrátíme opět na místní komunikaci a pokračujeme cestou k Odrám.
Po pravé straně pod lesem se nachází dnes značně zpustlý ovocný sad táhnoucí se až k Odrám, v němž byly v 50. letech 20. století vysazeny třešně, višně a především jabloně (foto 43). V nejvyšším bodě cesty – cyklistické trasy č. 503 „Odersko“ překročíme hranici katastrů Oder a Louček a cesta dále ponese název Nadační ulice. Po pravé straně pod sadem spatříme firmu Skiservis. Je možno zazvonit a vejít dále, i když nebudeme mít zájem o lyže či služby této firmy. V areálu firmy se nachází malá expozice Muzea mlýnských kamenů pana Jiřího Krále staršího (foto 44A + 44B). Ten návštěvníky velice ochotně po této malé expozici rád provede a zajímavě povypráví o vodních a větrných mlýnech, jejichž součástí byly vystavené mlýnské kameny.
Část Oder v okolí muzea mlýnských kamenů nese prastarý název Česká Ves, jenž je velmi pravděpodobně předkolonizačního původu. Domníváme se, že Česká Ves patřila k újezdu Vyhnanov, jenž zanikl za vpádu Tatarů v r. 1241 a následně Kumánů v r. 1253. Újezd = menší správní jednotka řízená vyšší správní jednotkou kastelánií. V našem případě byl celý újezd Vyhnanov řízen kastelánem z hradu Hradec nad Moravicí. Ústředím újezdu Vyhnanov byla stejnojmenná trhová ves Vyhnanov. K újezdu Vyhnanov patřila i Česká ves a dalších 10 obydlených lokalit, jejichž jména dnes neznáme.
Pod cestou naproti muzea mlýnských kamenů stojí starší stavení se stodolou. Tyto objekty jsou bývalou cihelnou cihláře Walzla. Toho zavraždil oderský loupežník a vrah Antonín Schimak z dnešní Staré ulice. Za krutost a dalších 5 vražd byl v r. 1887 oběšen na dvoře vazební věznice okresního soudu v Novém Jičíně. Po dalších 150 metrech mineme po levé straně kapli sv. Josefa. Dle místní legendy odtud vede tajná podzemní chodba do bývalého hradu, který stával ve 13. století na vrchu zvaném Milíkov.
Nadační ulice nás dále dovede do Oder, které si můžeme prohlédnout město a odkud je možno vrátit se domů z výletu autobusem nebo vlakem.
Trasa Loučky - Jakubčovice nad Odrou
Pokud zvolíme tuto část pokračování trasy, vydáme se za mostem rovně kolem kapličky doprava do kopce. Po pravé straně se otevřou výhledy na část Louček, která se dříve nazývala Nová Ves. Zhruba po 200 m může pozorný turista na levé straně místní komunikace objevit jedno z posledních roubených stavení na Odersku. Po pravé straně odbočí z komunikace dolů k Odře širší chodník, který řeku Odru překonává přes „Náchodskou lávku“ (foto 45). Ta zde byla postavena po červencových povodních v roce 1997 v místě původní stržené lávky. Nová lávka získala svůj název díky finančnímu daru náchodské radnice. Za řekou Odrou se nad lávkou u asfaltové komunikace procházející Loučkami nachází budova bývalé školy, která je využívána jako mateřská školka a na níž je pamětní tabule upomínající na osvobození Louček v roce 1945 (foto 46A + 46B).
Pokračujeme však dále vrchní cestou vedoucí po hraně říční terasy. Dříve, než začne cesta klesat k asfaltové komunikaci, mineme po levé straně rozlehlejší bývalé hopodářké stavení. Před tímto statkem se nachází nad příkrým srázem spadajícím k řece Odře malá plošina, kde ještě před první světovou válkou stávala obecní zvonice. Zvonem se tu svolávali poddaní na robotu. Větší podobná zvonice se nachází dodnes na návsi v Jakubčovicích n. O.
Od bývalého hospodářského stavení U Zvonce nás cesta dovede z kopečka přes náhon kamenným klenutým propustkem k asfaltové komunikaci, která zprava přichází od Oder z mostu přes řeku Odru a doleva pokračuje na Jakubčovice n. O. Za asfaltovou komunikací se v zahradě před mostem nachází památný pískovcový kříž mlynářské rodiny Wesselských.
Na asfaltové komunikaci odbočíme doleva a vydáme se k Jakubčovicím n. O. Na levé straně spatříme komplex hospodářských budov vodního mlýna bývalého rodu Wesselských (foto 47). Jedná se o kulturní památku, u níž v současnosti probíhá rozsáhlá obnova. Vejdeme do dvora a máme možnost požádat majitele manželé Královy, zda by nám ukázali něco z pamětihodností mlýna. Téměř s určitostí budeme pozváni k prohlídce jednoho z nejzachovalejších mlýnů našeho kraje. V mlýně vzniká i ubytování pro cykloturisty. Od vodního mlýna v Loučkách se vydáme k Jakubčovicím n. O., které od Louček odděluje frekventovaná hlavní silnice s velice nepřehlednou a nebezpečnou křižovatkou.
Hned na začátku Jakubčovice nad Odrou nás určitě na levé straně upoutá hrázděná budova bývalé školy (foto 48). Třetí ulička po pravé straně se nazývá Školní. Vede k sídlišti, nalézá se na ní místní základní škola, dětské hřiště a mateřská školka. Prochází podél ní i odlehčovací náhon a můžeme se zde občerstvit ve vinárně „Vendulce“.
Pokračujeme po hlavní jakubčovické komunikaci a po dalších asi 50 m vlevo mineme malou továrničku prvorepublikového podnikatele Kaspera, jenž byl znám výrobou prvotřídních zámečnických svěráků (jeho vynálezu) (foto 49). I po druhé světové válce zde pokračovala strojírenská výroba a nejznámější asi byla výroba nástrojů a obráběných dílů pro pračky jako pobočný závod národního podniku ROMO sídlícího ve Fulneku.
Pokračujme dále k jakubčovické návsi. Za autobusovou zastávkou spatříme další menší továrnu s vysokým cihlovým komínem. Zde bývala již od dob Rakousko - Uherska knoflíkárna, kde se vyráběly knoflíky z perletě a dalších materiálů dovážených z různých částí světa. Firmu vlastnil včetně místního kamenolomu podnikatel Teltschik. Po druhé světové válce zde působilo výrobní družstvo Dřevoplast vyrábějící oblíbené dřevěné hračky a mající ústředí v Novém Jičíně. Továrním areálem prochází náhon, na němž byla zřízena vodní elektrárna z bývalého mlýna. Na vtokem náhonu do továrny je malý průtočný rybníček, který akumuloval vodu pro špičkový výkon vodní elektrárny.
Za továrnou se můžeme občerstvit v baru „U Čápa“ se saunou (foto 50A). Po cestě k jakubčovické návsi po pravé straně uvidíme kamenné klenutí náhonu (foto 50B) a výše na levé straně boží muka (foto 51). Na návsi, kde stojí obecní úřad (foto 52A + 52B), hasičská zbrojnice (foto 53A + 53B) a autobusová zastávka, upoutá návštěvníky dřevěná zvonice z konce 17. století s novějším kamenným křížem (foto 54). Hospoda „U zvoničky“ v místě bývalé rychty poskytne nezbytné občerstvení, čímž zpříjemní čekání na autobus nebo vlak. Pokud ještě nejsme zcela znaveni putováním, přejdeme po lávce řeku Odru a prohlédneme si nově opravenou kapličku P. Marie Karmelské a pískovcový kříž přemístěný z areálu kamenolomu (foto 55).
Při putování po zajímavostech Oderska Vám přeje mnoho krásných zážitků Květoslav Wiltsch
(jk-2013)
