Zaniklá těžba v okolí Oder
Středověké povrchové důlky po těžbě stříbrných rud na Veselském kopci, hlušina u lesního potoku pod cestou na Veselí
Nejstarší nám známou těžbou na Odersku je těžba drahých kovů a to stříbra obsaženého jako příměs v minerálech galenitu, sfaleritu a chalkopyritu. V okolí města Oder se vyskytují všechny běžné druhy historické těžby - rýžování, šachticová těžba, povrchová těžba i hlubinná těžba (doly, štoly). Po pokusech o rýžování je možno najít u lesních potoků na několika místech Oderska nenápadné terénní zářezy připomínající úvozové cesty. Zajímavějším útvarem jsou terénní prolákliny většinou kuželovitého tvaru po šachticové těžbě galenitu. Ty můžete najít na lesnatém svahu mezi Veselím a Hynčicemi, nalevo nad silnicí spojující obě vesnice (1).
Železná brána - předpokládané místo zpracování rud, strusky a olověné slitky z této lokality
Stříbrná ruda z této lokality se zřejmě zpracovávala - drtila a tavila, u místa zvaného „Železná brána“ (2), kde byly nalezeny olověné slitky a strusky. Železná brána je historicky užívaný název pro místo na hranici Moravy a Slezska v Moravské bráně, mezi Bělotínem a Emauzy.
Porost ďáblíku bahenního a vachty trojlisté na Stříbrném jezírku u Jestřabí
V okolí Pohoře se nacházejí doly a štoly po novější těžbě stříbrných rud. Jak napovídá předkolonizační uspořádání domů v Pohoři, jedná se o starou hornickou osadou, která v minulosti patřila k fulneckému panství. Těžbu drahých kovů připomínají názvy některých důlních děl - „Stříbrné jezírko“ mezi Pohoří a Jestřabím (3) a „Zlatý důl“ (4) mezi Pohoří a Mankovicemi. Stříbrné jezírko je povrchový důl zatopený povrchovou vodou, čímž zde vznikly optimální podmínky pro výskyt zvláště chráněných rostlin a živočichů. Stříbrné jezírko tak bylo prohlášeno za maloplošné chráněné území - přírodní památku.
Zlatý důl a bývalá štola po těžbě stříbrné rudy u Pohoře, galenit a zastavení NS „Stříbrný chodník“
Zlatý důl, vzdor svému názvu, sloužil k těžbě stříbrné rudy. Galenit je možno i dnes nalézt přirozeně vyrýžovaný ve skalních kapsách lesního potoka protékajícího kolem tohoto dolu. V okolí Zlatého dolu se nacházejí další dvě štoly a s nimi spojené odvaly hlušiny. Zlatý důl a jeho okolí popisují zastavení č. 6 a7 naučné stezky „Stříbrný chodník“, která začíná i končí v Odrách.
Stříbrná ruda z této lokality se zřejmě drtila ve stoupě (5) stojící v minulosti na oderském mlýnském náhonu u Emauzského rybníka - poblíž 9. zastavení naučné stezky.
Místo bývalé stoupy na oderském náhonu u Emauzského rybníka v Odrách
Ještě mladší je těžba stavebních surovin - kamene, pokrývačské břidlice a cihlářských hlín. Zaniklé výrobě cihel a s ní související těžbě cihlářských hlín se věnujeme někdy příště. Těžba stříbra byla vždy strategickou lidskou činností a výsostným právem panovníků, což se mj. projevilo i v tom, že drahé kovy vždy patřily mezi tzv. vyhrazené nerosty. Stavební suroviny (kámen, břidlice, štěrky, písky, jíly a hlíny) převážně patřily k tzv. nevyhrazeným nerostům a jejich těžbu si mohl každý provádět na svých pozemcích bez souhlasu panovníka. Tak vznikaly tzv. selské lomy, pískovny nebo hliníky, v nichž se těžily stavební suroviny na nejbližší stavby.
Činný kamenolom na těžbu droby v Jakubčovicích nad Odrou
Nejvýznamnější kamenolom na Odersku je bezesporu kamenolom v Jakubčovicích nad Odrou (6), kde doposud probíhá průmyslová těžba stavebního kamene - drob. V lesích v okolí Oder však po těžbě kamene a břidlice existuje řada menších lomů a štol. Popišme nejdříve těžbu pokrývačských jílových břidlic u Oder na úbočí Veselského kopce. Břidlice se používala především jako střešní krytina, proto u ní hrála velkou roli především její štípatelnost.
Štoly po historické těžbě pokrývačských břidlic na Veselském kopci u Oder
Za nezvětralou a dobře štípatelnou břidlicí bylo nutno jít do větších hloubek, proto se na Odersku těžila ve štolách. Pět zaniklých štol se nachází v lesnatém svahu Veselského kopce nad bývalou hájenkou „Nad rybníky“, nad hlavní silnicí vedoucí z Oder do Emauz (7). Všechny štoly jsou opatřeny mřížemi, které znemožňují vstup, ale umožňují vlet chráněným netopýrům a vrápencům. Ti štoly využívají jako svá zimoviště. Platný územní plán města Oder připouští zpřístupnění jedné ze štol k prohlídkám jako turistickou zajímavost. Daleko významnější lokality po těžbě břidlice můžete vidět např. na Vítkovsku, Budišovsku nebo na území Vojenského újezdu Libavá. Mnohé z nich jsou chráněny jako významná zimoviště netopýrů a vrápenců.
Ledová výzdoba v Petrově skále u Spálova vzniklé těžbou břidlice
Zajímavým místem po těžbě břidlice je tzv. „Petrova skála“ (8) u Spálova, kde se na konci zimy tvoří ledová krápníková výzdoba.
V okolí Oder naleznete celou řadu zaniklých menších kamenolomů, které sloužily jako zdroj stavebního kamene např. pro stavbu železnice nebo silnic a v nichž se těžila především hornina zvaná droba. Dva dnes již opuštěné kamenolomy objevíte v lesnatých svazích Nízkého Jeseníku spadajících do Moravské brány. Jeden se nachází po levé straně silnice vedoucí z Veselí do Hynčic nedaleko výše zmiňovaných „důlků“ po těžbě galenitu (9).
Skalní stěny opuštěných kamenolomů pod Veselím (vlevo) a u Mankovic (vpravo)
Druhý byl zřízen na úpatí Pohořského kopce poblíž železničního přejezdu mankovické silnice (10).
Zaniklý kamenolom u silnice od Oder na Pohoř s kvetoucí tařicí skalní
Další menší lomy jsou roztroušeny po svazích Oderské kotliny jako např. nalevo u silnice vedoucí z Oder do Pohoře před výjezdem z lesa (11) nebo lom zvaný „Skalka“ nad Odrami nad kamenným vodojemem (12).
Bývalý kamenolom zvaný „Skalka“ nad Odrami
Skalka byla součástí Jubilejního parku císaře Františka Josefa a byla vyhledávaným vyhlídkovým místem oderských občanů. Zde se do budoucna chystá výstavba vyhlídkové věže nabízející výhledy do Oderské kotliny.
Vodou zatopený selský lom „Mořské oko“ u Heřmanic u Oder (vlevo stav po vyčištění)
Zajímavý selský lom zatopený vodou je tzv. „Mořské oko“ u silnice vedoucí z Vítovky do Heřmanic u Oder (13). Tento lom vyčistila obec a zřídila zde posezení nabízející výhled na HeiPark v Tošovicích a na panoráma Beskyd.
Tímto článkem bychom chtěli přispět k poznání zajímavých míst, která neodmyslitelně k Odersku patří a s nimiž je svázána zajímavá historie našich předků. O ní si povíme v některém z dalších článků. Při návštěvách popisovaných lokalit je nutno se pohybovat opatrně a dbát na svou bezpečnost. Při jejich poznávání Vám přeji nevšední zážitky.
Text a fotografie: Petr Lelek
Historicko-vlastivědný spolek Odry (jk-2014)
