Odersko - Trasy Oderské mlýnice České spořitelny
Oderská mlýnice České spořitelny - Spálovský okruh (21 km)
1. Spálovský mlýn (místo startu a cíle závodu), 2. kryté posezení s informační cedulí Vojenských lesů, 3. replika kamenného historického hranečníku, 4. vodní „Karlova“ nádrž u Luboměře pod Strážnou, 5. zachovalý dřevěný kostelík v Lipné, 6. samota Nový Dvůr – bývalý ovčín, 7. opravený Ballerův větřák, 8. PP Královec s výskytem prstnatce širolistého, 9. Častochovské kamenné moře
Tradiční závod horských kol zvaný Oderská mlýnice, se koná pravidelně koncem měsíce září a vede hluboce zařezaným údolím řeky Odry a náhorní plošinou Nízkého Jeseníku, územím Přírodního parku „Oderské vrchy“. Akce se koná v rámci seriálu závodů horských kol „Kolo pro život“ pod označením KPŽ Odry B 2011 a názvem „Oderská mlýnice České spořitelny“. Má celkovou délku 59,5 km, celkové převýšení 1192 m a obtížnost 3. Trasa závodu je vedena jen z 20 % po asfaltovém povrchu, z 35 % po zpevněných lesních cestách a ze 45 % terénem. Jelikož rychlost a náročnost vlastního závodu neumožňují závodníkům blíže poznat okolí závodní tratě, my při projížďce zvolníme a můžeme si celou trasu rozdělit na více úseků.
1. budova Spálovského mlýna, 2. dřevěné chatky v areálu tábora, 3. pohled na areál tábora z „Orlí skály“
Start i cíl Oderské mlýnice je v areálu stálého dětského tábora zvaného Spálovský mlýn, který se nachází na katastru městyse Spálova (1). Nejstarší budovy tohoto areálu tvoří stavby bývalého vodního mlýna a pily. Odtud projíždí údolím po pravém břehu řeky Odry, kde se vytváří romantické zátočiny v nichž je možno se okoupat, až k Něčínskému potoku. Celý úsek, kde trasa prochází kolem řeky, je Evropsky významnou lokalitou nazvanou „Horní Odra“ vyhlášenou k ochraně chráněné rybky vranky obecné a žije zde i chráněný rak říční. Nad Spálovským mlýnem mine druhý stálý dětský tábor a vydá se doleva po lesní asfaltové komunikaci. Pod mírném stoupáním této komunikace můžete u Odry spatřit zbytky stavidla dnes již zaniklého náhonu, zásobujícího kdysi Spálovský mlýn vodou. Komunikace vede kolem zátočiny nad bývalou valchou a přes Havranův potok k bývalé hájence a lesní školce. Za ní se stáčí doleva a stoupá lesem po nově opravené lesní cestě. Před stoupáním si můžeme udělat krátkou odbočku k brodu přes tzv. „Širokou“ Odru, nebo ke skalnaté zátočině pod brodem.
4. kamenné prahy na Odře s tůněmi ke koupání, 5. bývalá hájenka s lesní školkou, 6. brod na „Široké Odře“
Na křižovatce lesních cest se stáčí vpravo dolů a při výjezdu z lesa vjede do údolí Něčínského potoka. Levý břeh Něčínského potoka a pravý břeh řeky Odry nad soutokem je územím Vojenského újezdu Libavá se zákazem vstupu. Za propustkem přes Něčínský potok trasa pokračuje doleva vzhůru údolím. Je možné si ale udělat malou odbočku doprava ke krytému posezení s informační tabuli a ještě dále k lesnímu srubu u Mannovy studánky (2).
7. kryté posezení s cedulí Vojenských lesů, 8. Mannova studánka, 9. srub u Mannovy studánky
Údolím Něčínského potoka trasa stoupá po zpevněné komunikaci několikrát křižující potok. Zjara zde můžete obdivovat chráněné sněženky předjarní nebo růžově kvetoucí lýkovce jedovaté. V údolí se v minulosti sušívalo seno pro dobytek a louky byly zavlažovány soustavou malých kamenných splávků a otevřených kanálů. Většina luk je nově zalesněna, ostatní jsou využívány pro dětské stanové tábory. Na větší tzv. „Jedlové louce“ do 90. let 20. století stávalo torzo věkovité jedle, jehož místo připomíná skupinka nových jedlí, vysazených oderskými ochránci přírody u většího habru. U jednoho z levostranných přítoků stojí replika kamenného historického hranečníku označujícího hranici bývalého potštátského a spálovského panství (3). Na úrovni luboměřského katastru se nacházejí torza dvou bývalých vodních mlýnů zv. „Dolní a Horní mlýnky“. Nad Horními mlýnky je zpevněná lesní cesta zaústěna do silnice vedoucí z Lipné (rovně) do Luboměře pod Strážnou (zprava). Zprava přitéká Něčínský potok, na němž je asi 730 m proti proudu v lese zřízená malá vodní nádrž jako zdroj užitkové vody zv. „Karlova nádrž“ (4).
10. údolí Něčínského potoka, 11. sněženky v údolí Něčínského potoka, 12. „Karlova“ vodní nádrž pod Lipnou
Trasa závodu pokračuje po asfaltové silnici rovně do údolí Lipenského potoka, z níž po asi 200 m odbočuje doleva po nezpevněné polní cestě brodem přes potok a do kopce k Novému Dvoru u Luboměře. Ještě před odbočkou k Novému dvoru si můžete zajet prohlédnout vesnici Lipnou. V ní stojí za shlédnutí především památkově chráněný dřevěný barokní filiální kostelík sv. Jana Křtitele s hřbitovem obehnaným kamennou ohradní zdí porostlou skalničkami – netřesky a rozchodníky.
13. barokní kostelík v Lipné, 14. pomník obětem z první světové války, 15. odbočka na Nový Dvůr pod Lipnou
Před kostelíkem stojí obnovený pomník obětem z 1. světové války. V dolní části Lipné je nově obnovená kaplička a můžete zde rovněž obdivovat původní selské statky. Na horním konci Lipné prochází hlavní silnice II/441 vedoucí z Oder k Velkému Újezdu. Za touto silnicí probíhá hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského (řeka Odra) a Černého moře (řeka Bečva, Morava a Dunaj).
16. Nový Dvůr, 17. kostel sv. Vavřince v Luboměři, 18. bývalé koupaliště v rekreačním areálu „Na drahách“
Při stoupání k Novému Dvoru uvidíte po levé straně květnatou louku s výskytem léčivé mateřídoušky. Objeví se i komplex budov Nového Dvora (5), který je využíván jako rekreační chalupy a péčí majitelů je citlivě udržován. V minulosti byl hospodářským dvorcem spálovského panství a jeho součástí byl ovčín. Trasa vystoupá k silnici a ke křižovatce s cykloturistickým posezením na horním konci obce Luboměře. Po silnici můžeme absolvovat krátkou odbočku k sportovně-rekreačnímu areálu „Na drahách“.
Na křižovatce stojí kostel sv. Vavřince se hřbitovem, márnicí a se dvěmi hodnotnými lipami, u nichž probíhá vyhlášení za památné stromy. Nad vstupem do kostela je zazděna pískovcová erbovní deska Frakštejnů z Načeslavic a Závišů z Osenic z roku 1777, a na hřbitově naleznete mj. hrob luboměřského písmáka a kronikáře Rudolfa Míka (4.4.1892 – 12.6.1975), autora knihy „Životem na dědině“ (Krajské nakladatelství v Ostravě, rok 1960).
19. náhrobek kronikáře Rudolfa Míka, 20. obecní úřad v Luboměři s pamětní deskou, 21. pomník padlých
Pod kostelem se nachází budova obecního úřadu s pamětní tabulí na významného rodáka Vilibalda Ševčíka (2.7.1865 – 30.11.1915). U obecního úřadu je pěkný parčík s malým rybníčkem a s pomníkem padlým 1. a 2. světové války. Pokračuje dolů vesnicí a se zachovalou původní venkovskou architekturou a nabízí občerstvení v místním obchodě nebo v restauraci „U slunka“. Na dolním konci se nachází u Luboměřského potoka hodnotný mokřad zvaný Panská obora. Cesta vedoucí dolů obcí dále pokračuje údolím potoka po zeleně značené trase KČT až na konec Luboměře, kde odbočuje doleva pod posledními rodinnými domy na polní cestu, vedoucí ke Spálovu.
22. erbovní deska na kostele, 23. pamětní tabule Vilibalda Ševčíka, 24. jména padlých v 1. světové válce
Po pravé straně se v lesích ukrývá Petrova skála, v níž se na konci zimy vytvářejí nádherné ledové stalagnity. Blíže ke Spálovu se v polích objeví kamenná stavba bývalého větrného mlýna „Ballerův větřák“ (6) a za ním trasa závodu vstupuje do středu městyse Spálova, kde stojí nově obnovená sokolovna, hospoda „U stromu“, obecní úřad, kostel sv. Jakuba staršího z roku 1734 s věkovitou lípou navrhovanou za památný strom a s dřevěným křížem, pomníky obětem 1. světové války a obětem selských rebelií v letech 1726 - 1749 a kam zasahuje pěkně upravený zámecký park s rybníky a zámkem sloužícím jako škola.
25. opravený Balerův větřák (jk), 26. nově rekonstruovaná Sokolovna, 27. obecní úřad městyse Spálov
Zámek je postupně opravován do historizující podoby. Na významného majitele spálovského statku a zámku – Karla Ferdinanda von Schertze, upomínají dvě kamenné erbovní desky. Jedna je zazděna v oblouku vstupní branky od kostela (ta je z roku 1695) a druhá nad jedním ze vstupů do zámku ze dvora (z roku 1723). Na kamenné zdi zámeckého parku je zazděna kamenná deska pocházející původně z hradu Vikštejna. Na zámku je u nároží vedle dolního rybníka umístěna pamětní deska upomínající na významného vlastivědného pracovníka Františka Šustka (26.7.1914 – 12.7.1999).
28. zámek a Památník selských bouří, 29. kostel sv. Jakuba staršího, 30. zámecký park francouzského stylu
Z centra městyse trasa pokračuje po silnici k Luboměři podél obchodu, bývalého kina, rybníků a okolo sochy P. Marie Růžencové až k ostré levotočivé zatáčce s památkově chráněným pískovcovým křížem mezi čtyřmi lipami, kde trasa uhýbá doprava na původní náves zvanou Plac. Na Placu můžete obdivovat původní zástavbu rodinných domků a památkově chráněnou pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého.
31. erb na zámku, 32. nápisy na zámecké zídce, 33. deska z Vikštejna, 34. pamětní deska na hřbitovní zdi
Dále trasa pokračuje kolem kamenné ohradní zdi bývalé panské zahrady k fotbalovému hřišti s malým sezónním občerstvením. Pokud ale nespěcháte, můžete si u kamenného kříže s lipami udělat odbočku na horní konec Spálova. Kolem hasičské zbrojnice s malou vodní nádrží a kolem místní pekárny, která peče vyhlášený chléb, dojedete ke stožárovému vodojemu, u něhož se nachází přírodní rezervace Královec (7). Mokřad, kde na přelomu května a června kvetou stovky našich chráněných orchidejí – prstnatců širolistých (májových), a další vzácnější mokřadní rostliny.
35. Plac na horním konci se sochou sv. Jana Nepomuckého, 36. PP Královec, 37. prstnatec májový
Trasa závodu vede od fotbalového hřiště záhumenní cestou a odbočuje doprava na zpevněnou polní cestu procházející kolem samoty „U Urbišových“ až k mohutné lípě, u níž odbočuje doleva k lesu. I zde si můžete udělat malou odbočku k Častochovskému kamennému moři ukrývajícímu se v lesnatém svahu v údolí Něčínského potoka (8). Toto malé kamenné moře vzniklo mrazovým zvětráváním vrcholové skalky tvořené drobami a slepenci. Kamenné moře je porostlé cenným bukovým lesem typickým pro původní lesy většinu území Nízkého Jeseníku. Od mohutné lípy vede po nezpevněné polní a poté po lesní cestě dlouhými serpentýnami do údolí Něčínského potoka a napojuje se na již projížděnou trasu závodu, po níž se vrátíte k areálu Spálovského mlýna.
38 a 39. Častochovké kamenné moře, 40. mapka sjezdu k Něčínu s vyznačením Častochovského kamenného moře (9)
Oderská mlýnice České spořitelny - Klokočovský okruh (35 km)
01. Spálovský mlýn (místo startu a cíle závodu), 10. krytá vyhlídka na Švédské skále, 11. bývalý lom "Hannelova skála", 12. zastávka ČD Klokočov – základna ČSOP Odry, 13. překládková rampa s betonovými nosníky, 14. zaniklá štola po těžbě břidlice, 15. chovná stanice tažných koní „Slezského norika“ Františkův Dvůr, 16. vyhlídka na Hůrce (582 mnm), 17. dětské a rekreační areály v lokalitě Hadinka s ubytovnami, koupalíštěm a občerstvením, 18. vyhlídková skála „Čižavica“ s výhledy do údolí Odry a vojenského prostoru, 19. poutní místo Skála Panny Marie s pramenem svěží vody, křtitelnicí a smírčím křížem, ukrytým pod plachetkou ve sluji
Za Spálovským mlýnem se vydáme doprava po asfaltové silnici zvané „Mlýnice“ prudce do kopce, kde se při cyklistickém závodu jede horská prémie. Ještě před stoupáním si můžete všimnout opraveného kamenného kříže u cesty mezi dvěma lipami. Za poslední chatou vlevo je ukrytý druhý křížek upomínající na tragickou nehodu Fridy Štixové, která se zabila na kole při jízdě Mlýnicí před 2. světovou válkou. Nalevo od Mlýnice se nad zátočinou řeky Odry nachází malá štola po zkušební těžbě stříbrné rudy (galenitu) nazývaná „Malé peklo“ a blíže k Mlýnici vystupuje nad terén skalka nazývaná „Čertovy schody“. Jak napovídá název lesní silnice, sloužila spálovským k dopravě obilí ze Spálova do „Spálovského mlýna“ a namleté mouky nazpět.
41. kamenný kříž pod areálem mazi dvěma lipami, 42. pomníček Friedy Stix (1936), 43. Malé Peklo – štola po zaniklé těžbě galenitu, 44. Mlýnice – úsek silnice s horskou prémií závodu v prudkém stoupání
Před výjezdem Mlýnice z lesa trasa závodu odbočuje na zpevněnou lesní cestu zvanou „Rovenská cesta“. Ta vede lesnatým svahem nad pravým břehem řeky Odry až do Heřmánek. Na trase je zřízeno Lesy ČR s. p., Lesní správa Vítkov, několik zastávek. Prvním zajímavým místem je malá skalní sluj vzniklá těžbou břidlice zvaná „Peklo 1“. U ní je zřízeno kryté posezení a sluj je z bezpečnostních důvodů opatřena dřevěným zábradlím. V ostré pravotočivé zatáčce se pod cestou nachází skalnatý ostroh zvaný „Švédská skála“ s vyhlídkovým altánkem nabízející nádherný výhled k železniční zastávce Heřmánky, do údolí řeky Odry k Heřmánkám a k jakubčovickému kamenolomu, nebo do údolí říčky Čermné k Vítkovu (10).
45. Čertovy schody – kamenné skalní sruby ze zvětralých hřebenových výchozů, 46. Velké Peklo – štola po zaniklé těžbě břidlice, 47. skalní ostroh Švédská skála s dřevěnou vyhlídkou do údolí Odry a Čermenky
48. nápisy písmáka Rudolfa Míka z Luboměře, 49. výhledy ze Švédské skály, 50. pohled na železniční zastívku Heřmánky a do údolí řeky Odry
Na Švédské skále se našly archeologické nálezy upomínající na existenci hradiště a jak i název napovídá, sloužil tento skalní ostroh jako úkryt obyvatelům Spálova před Švédy za třicetileté války. Na existenci hradiště i dobu Třicetileté války upomínají dva nápisy vytesané Rudolfem Míkem do skalek nad zatáčkou.
51. posezení Pod bukem na Rovenské cestě, 52. kamenné proudy na Hennelově skále, 53. bývalý lom Hannelova skála, 54. výhled z Hennelovy skály na jakubčovický lom
Další kryté posezení „Pod bukem“ se nachází níže po Rovenské cestě, která Vás zavede ke dřevěné tabuli s „Prosbou lesa“. Rovenská cesta s trasou Oderské mlýnice pokračuje do bývalých kamenolomů v Heřmánkách po těžbě drob zvaných Hannelova skála (11). Z horních hran kamenolomů jsou pěkné výhledy do údolí řeky Odry k Heřmánkám, na jakubčovický kamenolom k Jakubčovicím n. O. a k Odrám. Trasa závodu přechází most přes Odru a přes areál bývalého skladu dřeva a železniční trať vede do Heřmánek, kde na silnici II/442 odbočuje vlevo.
55. kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie, 56. budova bývalého fojtství s památným tisem červeným, 57. Jubilejní pramen vyvěrající pod silnicí II/442
V Heřmánkách si můžete prohlédnout památkově chráněný filiální kostel Neposkvrněného Početí P. Marie, hřbitovní zeď a areál bývalého fojtství u křižovatky s památným tisem červeným v zahradě. Občerstvit se můžete vodou z Jubilejního pramene vyvěrajícího pod silnicí za kaplí nebo v hospodě „Na rozcestí“. Pokračuje obcí po silnici II/442 k obchodu, obecnímu úřadu a k mokřadu, za nímž odbočuje doprava na zpevněnou cestu vedoucí k lesu.
58. restaurace „Na rozcestí“, 59. areál bývalého dřevoskladu, 60. zastávka ČD Heřmánky (jk)
Vystoupá na hlavní svážnici nad nově zastavěnou lokalitou a pokračuje po vrstevnici do údolí říčky Čermné kde protíná zeleně značenou trasu KČT, vedoucí do Kamenky kolem tzv. Černínských rybníčků s křížkem v poli. V Kamence stojí památkově chráněná kaple Nejsvětější Trojicez roku 1828, několik obnovených křížků, památník 2. světové války a dva památné stromy – tis červený v zahradě a javor klen v polích za Kamenkou. Nedaleko vrcholu „U větřáku“ (560 m n. m.) s vodojemem se v polích nachází malý remízek tvořený lipami, kde do požáru stával dřevěný větrný mlýn.
61. Černínské rybníčky s Hubertovým křížem v poli, 62. kostel Nejsvětější Trojice, 63. Památník obětem obou svět. válek
Pokračujeme po svážnici údolím říčky Čermné, která vede pod Přírodní památkou „Na Čermence“ s fragmenty starého bukového lesa. Vede nad železniční zastávkou Klokočov (12), která slouží jako terénní základna oderkých ochránců přírody (spolek ČSOP Odry – http://www.csop-odry.cz). Je zde ohniště s posezením, studna s pumpou, latrína, malá čekárna a z doby provozu parních vlaků i technická zajímavost – vodní jeřáb k doplňování vody lokomotiv. Trasa vede do údolí postranního přítoku Čermné, kudy prochází zpevněná „Stará kamenská cesta“.
64. základna spolku ČSOP Odry v budově železniční zastávky, 65. zastávka ČD Klokočov na trati č. 276 Suchdol n/O - Budišov n/B, 66. vodní jeřáb - technická památka
67. bludný kořen na Staré Kamence, 68. mozaika kamenných slepenců, 69. odbočky na trase
Vystoupáme po „Staré Kemenské cestě“ až k závodní trase Oderské mlýnice na červeně značené trase KČT, která pokračuje dále vlevo a vrací se sjezdem po lesní cestě zpět k silnici II/442 Odry - Vítkov. Na silnici odbočí vlevo a v levotočivé zatáčce u kamenného kříže za kterým stával vodní mlýn, odbočí doprava přes železniční trať do lesa. Pokračuje kolem zaniklých kamenolomů Česká skála, kde se vytěžená droba vozila malou polní drážkou k železniční trati na překládkovou kolej (13). Tu můžete spatřit v lese mezi křížkem s odbočkou a železničním přejezdem se závorami.
70. pomníček u cesty před zatáčkou (jk), 71. překládková rampa s betonovými sokly (jk), 72. „batikovaná“ stěna na České skále (jk), 73. obnovený křížek u trati
Od vjezdu do lesa u České skály za železniční tratí trasa závodu stoupá po zpevněné lesní cestě. Nad lesem prochází po polních cestách zemědělskou krajinou s loukami a mezemi. U Klokočova po levé straně mine obnovený kamenný kříž a na dolním konci Klokočova si můžete prohlédnout opuštěné štoly a lomy po těžbě břidlic (14). Trasa překříží modře značenou trasu KČT a za ní směruje k hlavní silnici III/4429 procházející Klokočovem. Zde si můžete udělat odbočku k farnímu kostelu sv. Ondřeje apoštola se hřbitovem a hrobkou klokočovských pánů. U kostela stojí pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého a kousek výše se můžete osvěžit v restauraci Sokolovna.
74. obnovený kříž pod Klokočovem, 75. kostel sv. Ondřeje, 76. hrobka klokočovských pánů, 77. náhrobní zdobná cedule rodu Badenfeld z hrobky kostela sv. Ondřeje z r. 1871
Trasa stoupá kolem obchodu s občerstvením k nejvyššímu bodu, kde si můžete udělat druhou odbočku doleva k samotě Františkův Dvůr (15). Zde se nachází odchovna koní – mj. tažného plemene „Slezský norik“. Po návratu na hlavní cestu trasa pokračuje bez odbočení na západní konec Klokočova k parkovišti před bývalým zámkem dnes sloužícím jako léčebna dlouhodobě nemocných (16). U vjezdu do léčebny roste řada mohutných lip. U parkoviště stojí v zemědělském areálu bioplynová stanice vyrábějící el. energii z biomasy.
78. plemeno tažných koní Slezský norik, 79. odchovna Františkův Dvůr, 80. zásobníky bioplynové stanice
Trasa pokračuje kolem biostanice do polí a polní cestou, vedoucí pod vrcholem Horka (582 m n. m.), z něhož je pěkný výhled na Beskydy i Jeseníky, k lesu. U lesa odbočí doleva na zpevněnou cestu a sjíždí dolů Baletkovou dolinou do údolí říčky Budišovky. Napojí se na modře značenou trasu KČT, po které dorazí k rekreačnímu středisku Hadínka (17), kde se můžete okoupat a občerstvit. Na dolním konci Hadínky stojí dřevěná prosklená budova sloužící ještě i po válce jako tančírna pro pořádání vyhlášených tanečních zábav.
81. Hadinka – koupaliště, 82. občerstvení v areálu koupaliště, 83. bývalá dřevěná tančírna
Trasa pokračuje po modře značené trase KČT až do údolí řeky Odry u Klokočůvku. Na cestě potkáte dřevěné kryté posezení a za napojením na širší cestu si můžete udělat krátkou zastávku a sestoupit k řece Odře, kde vyvěrá v dřevěném přístřešku studánky, osvěžující pramen vody. Pokud si chcete užít pěkného výhledu, doporučuji Vám před posledním sjezdem k chatové oblasti u Skály P. Marie, vystoupat pěšky doleva úzkou lesní stezkou ke skalnímu výchozu zvanému Orlí hnízdo nebo také Čížovice (18). Odtud je pěkný výhled do údolí řeky Odry k bývalé Valše a do Vojenského újezdu Libavá. Rovněž zde máte jako na dlani areál Spálovského mlýna i zalesněný svah s Mlýnicí. V nejužším místě údolí řeky Odry, kde asfaltová komunikace přes most přechází řeku Odru, by se v budoucnosti měla stavět asi 90 m vysoká betonová hráz vodní nádrže „Spálov“, která by zaplavila údolí řeky Odry i části údolí Něčínského potoka a Budišovky.
84. studánka u Brodu, 85. výhled na Spálovský mlýn, 86. skála „Orlí hnízdo“ na Čížovici, 87. odbočky na trase
Trasa závodu končí na asfaltové komunikaci přicházející od Klokočůvku přes Odru k Spálovskému mlýnu. Zde je možno navštívit poutní místo Skála P. Marie s malou skalní slují, oltářem schovávajícím kamenný smírčí kříž a s pramenem osvěžující vody (19). U poutního místa se můžete osvěžit i v hotelu a v občerstvení. Nad poutním místem se můžete okoupat v zátočině s romantickým kamenným prahem nad pravým břehem. Cíl závodní trasy je umístěn do areálu Spálovského mlýna, kde se můžete po domuvě i ubytovat.
88. hotel u Skály Panny Marie, 89. skalní rozsedlina – poutní místo Skála Panny Marie, 90. pramen vyvěrající z rozsedliny, 91. smírčí kříž ukrytý pod plachetkou oltáře ve skalní rozsedlině
Trasa závodu není trvale v terénu vyznačena. Značení se obnovuje asi 14 dní před vlastním závodem (na počátku září). Je proto vhodné mít s sebou podrobnou mapu. To platí především pro sjezd ze Spálova do údolí Něčínského potoka a pak úsek mezi Heřmánkami a Klokočovem. Přeji Vám pěkné počasí, žádné nehody ani poruchy.
92. Časovka na nejstrmějším úseku tradičního závodu "Oderské mlýnice České spořitelny" (foto: Petr Konečný - 2012), 93. brod přes Lipenský potok pod obcí Lipná u Nového Dvora, 94. kryté posezení s informační cedulí Vojenských lesů ČR s.p. v údolí Něčínského potoka, 95. koryto řeky Odry u brodu "Na Široké Odře"
Autor textu: Petr Lelek
Fotografie (mimo označené): Petr Lelek
Historicko-vlastivědný spolek Odry (jk-2013)
Mapové podklady: 2k.cz (kolopro.cz), Mapy.cz.
