Trasa Kolonka – Vítovka - Odry
Cesta k ní vede severovýchodním směrem. Asi po 50 metrech za železničním přejezdem po levé straně uvidíme památný strom dub letní (foto 2A - 2D). Tohoto velikána zde lidé ponechali jako varovné znamení po velké povodni v r. 1914, když stoletá voda sahala až k patě dubu. Domky po pravé straně cesty dostaly název Kolonka (Kolonie) po první světové válce, do níž zde stávala pouze panská hájovna ve svahu pod lesem (foto 3A - 3B). Donedávna se používal nepřesný název Nová Ves. Osídlení Nové Vsi totiž původně vzniklo v okolí hřiště v Loučkách rozměřením panského dvora v r. 1762. Pozemky Nové Vsi sahají až ke katastrální hranici Vítovky a tak Kolonie začala být zaměňována za Novou Ves, jejíž součástí de facto byla.
V Kolonce za památným dubem můžeme odbočit na cestu se žlutě značenou turistickou trasou Klubu českých turistů vedoucí k lesu (foto 4) – dále viz Trasa Kolonka – Jakubčovice nad Odrou. Budeme však pokračovat cestou k Vítovce, která z Kolonky stoupá do kopečka a zhruba po 300 metrech narazíme po pravé straně na kamenný kříž (foto 5A – 5D), jenž označuje místo nešťastné události. V létě roku 1881 si zde hráli na vojáky dva chlapci. Syn hajného Kuntschika dostal nápad, že by zde mohli střílet z otcovy brokovnice. Při neodborné manipulaci došlo k výstřelu, který smrtelně zranil kamaráda Františka Weselského v obličeji. Syn hajného hrůzou nevěděl, co si počít a bezvládné tělo kamaráda zahrabal motykou na okraji pole. Když vyšlo najevo, co se zde přihodilo, rodiče Františka Weselského pro usmíření s Bohem na tomto místě postavili kamenný kříž. Dnes toto místo skýtá nádherný výhled k dolní části Louček a k Odrám.
Za křížem odbočuje doleva k lesu další cesta – dále viz Alternativní trasa 1, my ale pokračujme dále po cestě do Vítovky. Za břehovým porostem Kamenného potoka asi po 100 m vlevo uvidíte starou kamennou studánku, kterou využívají obyvatelé přilehlého stavení v obdobích sucha. Nad studánkou stojí v poli u novostavby rodinného domu se zvláštní architekturou opravená boží muka se dvěma lipami, kterým místní říkají Materle (foto 6A – 6C). Je to památka na konec Třicetileté války. Pod původními domky se v polích směrem k Odrám nachází archeologická lokalita amatérskými badateli pojmenovaná „Tři meze“ (foto 7). Provedený nahodilý průzkum přinesl nálezy z období kultury lužicko srbské (okolo roku 1300 před n. l.) a z období 13. – 15. století. Zřejmě se zde na nějaké významné stezce nacházel středověký dvorec. To však může prokázat pouze důkladný archeologický průzkum celé lokality.
Za vesnickými domky cesta prochází malým údolíčkem, v němž z meliorací vytéká potůček, k lokalitě Tři meze. Dříve potůček pramenil na okraji lesa a protékal údolíčkem otevřeným korytem. V místě pramene je upravena „Kateřinina“ studánka s dřevěnou stříškou (foto 8A – 8C). V této studánce můžete spatřit larvy mloků skvrnitých (foto 8D). Výše v zalesněném svahu Heřmanického kopce nad lesní svážnicí se pak nachází další vydatný pramen, který je v kameni upraven do studánky bez přístřešku (foto 9A – 9B). Tato studánka nese název „Velikonoční“ a v minulosti starousedlíkům poskytovala čerstvou pramenitou vodu. V okolí této studánky můžete najít slepencové kameny různých velikostí.
Cesta před Vítovkou Vám nabídne výhledy do Oderské kotliny k Odrám (foto 10). Další skupinka starších domků již patří do Vítovky a do katastru Oder. Za původními domky v zatravněném svahu mezi cestou a lesem probíhá výstavba nových rodinných domků až k samotné Vítovce. V těchto místech v období reformace pěstovali protestanti vinnou révu pro své církevní obřady. Podobné vinohrady bývaly dříve na vícero místech. Jen stará pomístní jména nám je dodnes připomínají.
Cestou dál vejdeme do převážně rekreační vesnice Vítovka k silnici, která stoupá zleva od Oder doprava do Heřmanic u Oder s odbočkou do Vlkovic. Po silnici doleva můžete vystoupat nad Vítovku ke křižovatce na rozcestí – dále viz Alternativní trasa 2. Nyní však zůstaneme ve Vítovce na rozcestí k Loučkám. Za plotem stavení č. 8 se nachází pamětní kříž obětem I. světové války (foto 11A + 11B). Od kříže se vydáme po silnici vpravo dolů vesnicí. Po 30 m můžeme udělat malou odbočku doleva k vodní nádrži Vítovka (foto 12A – 12C), která patří městu Odry. V letních měsících poslouží ke koupání a k oddechu. Vraťme se však na silnici vedoucí dolů vesnicí. Po dalších asi 50 m pod odbočkou k přehradě se nachází po levé straně místní hostinec. Budova byla původně místní dvoutřídní školou, která byla postavena ve třicátých letech dvacátého století. Pod hostincem se nachází hasičská zbrojnice a malý sportovní areál. Za ním v areálu bývalého koupaliště vyrůstá penzion. Zhruba 100 m dolů vesnicí se nachází kaplička sv. Andělů Strážných, která byla postavena v r. 1887 (foto 13A + 13B). Po II. světové válce byl do zvoničky instalován zvon z bývalého piaristického kláštera ve Staré Vodě (svědectví pana Aloise Schilhaba) jako náhrada za zvon zrekvírovaný pro válečné účely.
Na dolním konci Vítovky přijdeme k autobusové zastávce s točnou pro autobusy a kamenným křížem (foto 14). Stavení po levé straně je bývalou rychtou, v níž bývala původní hospoda s tanečním sálem (foto 15). Pod rychtou přes uličku se nachází původní panský dvůr, v němž se do 19. století chovaly ovce pro potřebu oderského textilního průmyslu. Začátkem 20. století však textilní průmysl upadal, takže se zde začal chovat skot. Okolní pole vpravo od silnice směrem k pile v Loučkách produkovala hlavně len. Po úpadku textiláctví se na polích pěstovala hlavně cukrovka a pšenice. Před panským dvorem za silnicí stávala ještě začátkem sedmdesátých let 20. století stará kamenná sýpka. Před ní stával dřevěný lovecký zámeček, který vyhořel při místní selské rebelii.
Samotná ves Vítovka vznikla v r. 1762 rozměřením nesouvislých lesních pozemků, aby panstvo získalo pracovní sílu pro místní část oderského panství. Lokalitou dříve procházela stará zemská komunikace zvaná Vojenská cesta. Podle místních pověstí po ní přepadly Břetislavovy moravské oddíly Polsko v r. 1039. Od těch dob nese cesta svůj název. Vedla do Vítovky od brodu u dnešní pily v Loučkách a směřovala do Vlkovic, Vrchů, Hradce nad Moravicí, Opavy a dále do polského Krakova.
Na dolním konci Vítovky u autobusové zastávky můžete odbočit doleva nově opravenou cestou k Tošovicím (foto 16). Po pravé straně cesty na hranici lesa si v mírné zatáčce všimněte betonového objektu prastaré studny zvané „Vinná“ (foto 17). Podle legendy se do ní propadl celý povoz se sudy vína. Skutečnost je ale taková, že se na zdejší lokalitě pěstovala v dobách reformace vinná réva. Od toho byl název studny odvozen.
Nad lesem nás cesta dovede k rekreačně-sportovnímu areálu Heipark. Celé rodiny zde najdou letní i zimní vyžití. Celoročně je v provozu vozíková bobová dráha (foto 18A – 18D), v zimě můžeme využít několik lyžařských vleků včetně snowparku a snowtubingu (foto 18E), od jara do podzimu lanové centrum, cyklistickou trať pro fourcross, vodní nádrž (foto 18F), trampolíny, skluzavky a další atrakce (foto 18G). V Heiparku se můžete ubytovat a občerstvit v restauraci Heikalka (foto 18H).
Z Heiparku pokračujeme po nové cestě navštívit vesnici Tošovice, kde nás upoutá nádherný památkově chráněný kostel sv. Martina z přelomu 19. a 20. století (foto 19A + 19B). Z Tošovic zakončíme naši vycházku cestou do Oder. Z Tošovic je také možno dále pokračovat do Fulneku, do Jestřabí, Kletného a Suchdolu n. O. nebo se vydat nad Heiparkem doleva po Staré Heřmanické cestě do Heřmanic u Oder, Kamenky až do Vítkova.
Alternativní trasa 1:Za křížem odbočuje doleva k lesu další cesta (foto 20). Jakmile cesta vstoupí do lesa, můžeme z ní odbočit doleva k malému opuštěnému lesnímu lomu, v němž se v minulosti těžil stavební kámen – droba (foto 21A). Vraťme se na cestu a pokračujme vzhůru do lesa. Projdeme postupně zarůstající lesní loučkou a narazíme na širokou lesní svážnici, na níž můžete odbočit doleva směrem na Jakubčovice n. O. U křižovatky lesních svážnic protéká Kamenný potok, který má nad propustkem zajímavé koryto vyerodované až na kamenný podklad a který v tůňkách nabízí optimální podmínky pro larvy chráněných mloků skvrnitých (foto 21B). Pokud se vydáte k Jakubčovicím n. O., po cca 300 metrovém stoupání lesní svážnice v pravotočivé zatáčce můžete sejít k zajímavé skalce, která byla zřejmě tvarována prehistorickým mořem nebo větrnou erozí (foto 22A). Na skalce se nacházejí německé nápisy z meziválečného období (foto 22B). Podobnými znaky a nápisy jsou „ozdobeny“ i další skalní útvary, které můžeme objevit kolem lesní cesty (foto 23) dále vedoucí na Jakubčovice n. O. ve svahu Heřmanického kopce zvaném Hirnik (foto 24). Lesní svážnice nabízí z lesních pasek nádherné výhledy do údolí řeky Odry k Loučkám (foto 25) a na Jakubčovice n. O. (foto 26). Mírným stoupáním Vás zavede až ke kamenolomu (foto 27A – 27C), kde můžete v červnu obdivovat kvetoucí chráněné lilie zlatohlavé (foto 28A – 28C). Nad kamenolomem svážnice odbočuje doprava a ven z lesa do polí k Heřmanicím u Oder. Dovede Vás až k silnici vedoucí od Vítovky (zprava) do Heřmanic u Oder (doleva).
Alternativní trasa 2:Po silnici doleva můžete vystoupat nad Vítovku ke křižovatce na rozcestí (foto 29). Kopečku s křižovatkou se říká Léčivý vršek a je z něj pěkný výhled přes Vítovku k Odrám. Pod tímto vrškem v údolí se nachází rekreační nádrž Vítovka (foto 12A – 12C), která slouží ke koupání a k rybolovu. Zřízena však byla jako protipovodňová ochrana průmyslového areálu Optimit v Odrách.
Na vršku u křižovatky stojí boží muka z umělého kamene (foto 30A + 30B). Původně však byla zděná s výklenky pro madonu a svaté obrázky. Byla zřízena jako památka na ukončení Třicetileté války a říkalo se jí „Materie“ – U matičky. Zub času však tuto památku zničil. Ruina se však ve třicátých letech 20. století dočkala obnovy. Opravil ji místní zednický mistr Alois Fischer. Jeho pohnutka byla prostá. V zaměstnání se jeho parťákovi stala smrtelná nehoda. Protože se cítil být před Bohem a lidmi za smrt kamaráda zodpovědný, nechal na svůj náklad opravit památku do podoby, kterou můžeme vidět dnes. Z rozcestí se dále můžeme vydat směrem vlevo do kopce k Heřmanicím u Oder nebo rovně do Vlkovic.
Po pravé straně silnice do Heřmanic nás asi po 1 km v polích u nejvyššího místa zaujme bývalý kamenolom zatopený vodou zvaný „Mořské oko“, který byl upravený obcí Heřmanice u Oder (foto 31A). Není však vyloučeno, že původně mohlo jít o prospektorské dílo po hledání galenitu (olovnato-stříbrné rudy). Východním směrem se totiž v lesích v prameništi potoku Vítovka dochovaly stopy těžby galenitu v podobě rýžovacích rýh zvaných jílování a jedné sondy v lese, které se říká „Avarská mohyla“. Průzkumem bylo dokázáno, že nejde o mohylu, ale o průzkumnou sondu. Odhalil to nález galenitu a hornického kladívka. „Mořské oko“ osídlil orobinec širokolistý a rdesno obojživelné a zabydlel život v podobě vysazených ryb, ropuch obecných, skokanů hnědých, užovek obojkových, ještěrek obecných a živorodých (foto 31B). Jezírko je významným krajinným prvkem a je místem příjemného odpočinku s dalekým výhledem na Heipark u Tošovic a na Beskydy (foto 31C).
Na křižovatce nad Vítovkou se můžeme také vydat rovně směrem k Vlkovicím. Po 200 m za podmáčenými loukami začíná vlevo nad silnicí rozsáhlý komplex lesa, kterému se říká „Pohanský les“ (foto 32). Je to další pomístní název, jenž údajně připomíná přítomnost Avarů na návrší Heřmanického kopce. V nejvyšším místě silnice ji kříží „Stará Heřmanická cesta“. Vlevo směřuje přes Pohanský les do Heřmanic u Oder, Kamenky až do Vítkova (foto 33) a vpravo přes hřbet kopce směřuje ke sportovně-rekreačnímu areálu Heipark u Tošovic a dále pokračuje přes Tošovice a hlavni silnici I/47 až do Jestřábí.
Při putování po zajímavostech Oderska Vám přeje mnoho krásných zážitků Květoslav Wiltsch
(jk-2013)
