Řeka Odra II
Jak se vyvíjelo soužití lidí a řeky Odry?
Novověké osídlení horního Poodří začíná druhou polovinou 12. století, kdy sem pronikali lovci, včelaři, rybáři a havíři hledající drahé kovy - především stříbrnou rudu galenit.
Pozůstatky po těžbě stříbrné rudy (galenitu) v okolí Oder = důlky na Veselském kopci a Zlatý důl u Pohoře
Galenit z potoka protékajícího kolem Zlatého dolu u Pohoře, rozdrcený galenit a slitky olova ze Železné brány u Bělotína
K těžbě a zpracování stříbrné rudy se využívala voda řeky Odry a jejich přítoků. Voda sloužila k pohonu čerpadel, k pohonu stoup, k rýžování rozdrcené rudy a k pohonu dmychadel tavících pecí. Existenci těchto staveb, zařízení a činností dokládají jejich pozůstatky v terénu a archeologické nálezy.
S prvním osídlením souviselo kácení lesů a rozvoj zemědělství. To sebou neslo vznik povodní a odnos půdy, takže lidé museli svá sídla u řeky opustit a přestěhovat je dále od vody. Dnes se např. v Odrách pozůstatky tohoto osídlení zvaného Vyhnanov nachází v hloubce 1 - 2 m pod půdními naplaveninami.
Poloha Vyhnanova a archeologické nálezy z této lokality
Půdní naplaveniny (sedimenty) v korytě řeky Odry po povodni v Jakubčovicích n. O. a v meandru u Mankovic
I rozvoj zemědělství v horním Poodří byl spojen s řekou Odrou. K rozvoji chovu dobytka např. přispělo využívání vody po jarním tání nebo po letních deštích k závlahám nivních luk v okolí Odry a jejich přítoků. Dodnes jsou v krajině patrné splávky a soustavy otevřených příkopů a kanálků využívaných k těmto závlahám. Tyto pravidelně kosené louky nebo pastviny byly ozdobou krajiny a poskytovaly životní podmínky pro vzácné druhy rostlin i živočichů.
Nivní louky v údolí řeky Odry u soutoku s Něčínským potokem, bývalé pastviny u Louček a zemědělská krajina v Moravské bráně u Jeseníku n. O.
Bývalý zavodňovací kanál v údolí řeky Odry u Klokočova a květnaté nivní louky v údolí řeky Odry u Klokočůvka
Mimo závlah byla v zemědělství využívána i síla vody v desítkách vodních mlýnů nebo olejen, které stály jak u řeky Odry tak i na jejich vydatnějších přítocích. Jeden z dochovaných vodní mlýnů, který je technickou památkou, stojí na území města Oder - v Loučkách.
Bývalý vodní mlýn v Nové Vsi n. O. ve VÚ Libavá na historické fotografie a jeho současné torzo, bývalý vodní mlýn v Odrách
Bývalý vodní mlýn Zástružný ve Spálově (u Klokočůvku) je nyní penzionem „Švamlův mlýn“, vodní mlýn Wesselsky v Loučkách – vodní kolo a interiér, mapa s polohou mlýna v Loučkách a muzea mlýnských kamenů v Odrách
V samotných Odrách máme malé muzeum mlýnských kamenů.
Soukromé muzeum mlýnských kamenů na Nadační ulici a jeho majitel Jiří Král st.
Se zemědělstvím souvisel rozvoj textilní výroby. Ani ta se bez vody coby suroviny a pohonné síly neobešla. V krajině horního Poodří tak nacházíme torza valch a barvíren, které zpracovávaly zdejší len a vlnu.
Zaniklá valcha v údolí řeky Odry u Klokočova a bývalá Waschkova textilka v Odrách (nynější firma Mateiciuc a. s.)
Samostatnou kapitolu tvoří rybníkářství. To na Odersku vzniklo následkem rozsáhlých prací na opravách náhonů a jezů po velké povodni v roce 1555. Tehdejší majitel oderského panství Jan Tomáš ze Zvole nechal prodloužit mlýnský náhon z Louček až do obce Vražné na 8 km délku.
Jez na řece Odře v Loučkách, replika pamětní kamenné desky ve vestibulu oderské radnice a trasa oderského náhonu
Za městem Odry na náhonu zřídil čtyři nové mlýny a rybniční soustavu, která svému účelu s malými přestávkami slouží dodnes.
Náhon v Zámeckém parku v Odrách, Oderské rybníky na mapě a Vraženský rybník a rybník Cíp z Pohořského kopce
Emauzský rybník, labuť bílá, kosatec žlutý a Travný rybník v Odrách
Řeka Odra byla velmi významná i v lesním hospodářství a při zpracování dřeva. Např. na spálovském a oderském panství sloužila v 18. století k plavení dřeva vytěženého v lesích zejména po polomech působených větry. Dopravovalo se tak dřevo na pily, na výrobu papíru a po vybudování železniční tratě i pro ostravské doly. Voda sloužila k pohonu řady pil, které většinou doplňovaly mlýny. Voda řeky Odry a jejich přítoků v horním Poodří pomohla i rozvoji zdejšího průmyslu pohonem řady malých elektráren.
Nálezy nástrojů pro plavení dřeva z Oder, mlýn v Klokočůvku a bývalá MVE v Odrách
K říční plavbě se řeka Odra na jejím horním toku nikdy nevyužívala. Byly činěny pokusy splavnit ji k Bohumínu a využívat ji pro přepravu hromadných substrátů (uhlí, rud nebo hutních výrobků). A tak jediným druhem plavby provozovaným za vhodných podmínek je rekreačně - sportovní plavba na kajacích, kanoích, malých člunech nebo raftech. Jarní plavba po řece Odře od soutoku s Něčínským potokem po Jakubčovice n. O. nebo letní plavba CHKO Poodřím je nezapomenutelným zážitkem.
Pozůstatek přístaviště v Bohumíně a rekreační plavba na Odře u Klokočova
Rybolov na řece Odře u Heřmánek a rekordní pstruh potoční z řeky Odry v Loučkách
Horní tok řeky Odry je oproti toku v Polsku a Německu velmi rozdílný a její využívání lidmi je poměrně malé. Tato rozdílnost však může být důvodem k tomu, abychom se vzájemně navštěvovali a rozšiřovali si tak své poznání.
Muzeum řeky Odry v polské Nowe Soli, říční přístav ve Štětíně a muzeum plavby po řece Odře v německém Oderbergu
Tak jako pečujeme o odkazy našich předků, tak i tento odkaz bychom si měli předávat a pečovat o něj pro blaho příštích generací.
Květoslav Wiltsch a Petr Lelek
(jk-2012)
