• Titulní strana
• Významné osobnosti
• Gerlich Julius

 

Gerlich Julius

Při letošní podzimní návštěvě oderského městského hřbitova (v r. 2013), jste určitě v jeho zadní části u hřbitovní zdi zaregistrovali  vysoký černý žulový pomník se strohým německým nápisem "RUHESTATTE der Familie JULIUS GERLICH", bez udání jakýchkoliv jmen i časových údajů. V letošním roce  tomu bylo 100 let, co zde oderský farář Johann Bača  17.října roku 1913 doprovodil, spolu s tehdejší oderskou veřejností, na své poslední cestě poslance  Slezského zemského sněmu v Opavě a dlouholetého starostu i čestného občana města Oder - pana Juliuse Gerlicha. Vydejme se tedy v této vzpomínce  alespoň stručně projít  jeho životní cestu.

Dne 10. března roku 1826 se v Odrách v domě čp.26 na  Hranické ulici narodil Michaelovi Gerlichovi[1], obchodníkovi se smíšeným zbožím a jeho ženě Theresii, rozené Müller[2], v pořadí již čtvrté dítě[3] - syn Julius. Narodil se v čase budování starého města, kdy řemeslníci pod okny domu právě pokládali kamennou dlažbu  v ulicích i na náměstí. Jakoby  to zvěstovalo, že  právě narozený občánek bude ve své dospělosti aktivně pokračovat ve zvelebování města. Malého Julia pokřtil v kostele sv. Bartoloměje  farář Franz Ludwig, za účasti  patronů - obchodnice se suknem Johanny Gerlich[4]  a   barvířského mistra Josefa Heydenreicha.

Julius prožil své dětství  v mnohočlenné rodině v Odrách. Základní farní školu navštěvoval   nedaleko rodného domu. Měšťanskou školu a pravděpodobně i reálné gymnázium pak absolvoval v Opavě.

Dne 26.září 1853 spojil 27-letý Julius Gerlich ve Fulneku  svůj život s 21-letou Albertine Gerlich[5], dcerou majitele fulnecké továrny na textilní zboží. Svědky při svatbě jim byli I.F. Regnier[6], mechanik z Fulneku a Josef Lanz, ranhojič z Oder.

Měli spolu čtyři děti - privátního úředníka a amatérského fotografa Konrada Gerlicha[7] (*1857 Odry / 1916 Moravská Ostrava ), předčasně zemřelého Juliuse, jun. (*1856 Odry / 1891 Odry ) a Huga  (*1865  Odry / 1890 Odry ) a dceru Albertine (*1854 Odry / 1924 Odry ).

Po svatbě  se Julius Gerlich věnoval obchodování s textiliemi, později byl vrchním poštmistrem v Odrách a v letech 1867 až 1897 zastával po dobu 30 – ti let, jako jeden z nejlepších, úřad starosty města. Byl také poslancem Slezského zemského sněmu  v letech 1878 – 1883 a 1885 – 1889 a předsedou okresního silničního výboru v Odrách. Působil v době, kdy se všeobecně ve veřejném životě města  projevoval neobyčejný rozmach. Starosta Gerlich se především soustředil na : 

●  zlepšení zdravotních poměrů ve městě, založením infekční             nemocnice v Odrách 

●  rozšíření a vylepšení městského hřbitova, včetně postavení             nové márnice

●  zkrášlení  města, zrušením starých příkopů v ulicích předměstí,     vydlážděním ulic a jejich vylepšení petrolejovým osvětlením

●  opravy regionálních  silnic a mostů, převážně v údolí Odry a           Čermenky

●  zlepšování úrovně  institucí veřejné správy  a  vzdělání,                   zřízením staré  měšťanské školy a postavením  obecního                   domu s novou spořitelnou na Radniční ulici

●  založením sboru dobrovolných hasičů, jehož  byl prvním                 velitelem

●  výstavbu nového městského vodovodu, jehož dokončení                 bylo   korunováno postavením kašny na náměstí.

Za jeho dlouholetou a prospěšnou činnost pro město mu císař Franz Josef  I. propůjčil  v roce 1870 zlatý záslužný kříž s korunou. Rodné město mu věnovalo stříbrný čestný pohár a 1. května  roku 1892 byl u příležitosti 25. výročí ve funkci starosty, jmenován čestným občanem města. Toto ocenění získal za velké a dlouholeté zásluhy o rodné město. Slavnostní akt se konal ve vlajkami vyzdobeném obecním domě za přítomnosti celého městského zastupitelstva, úředníků,  správy statku a zástupců pěveckého, hasičského, tělovýchovného a ochranného spolku a spolku veteránů.        Při příležitosti  70. narozenin Juliuse Gerlicha mu v roce 1896 město darovalo  obraz v životní velikosti, kterým byl pak ozdoben zasedací sál obecního výboru. Vyvrcholením jeho zásluh však byla  audience ve Vídni u císaře Franze Josefa I. . Starosta Julius Gerlich zemřel v požehnaném věku 87 let,  15. října 1913 a je pohřben společně s manželkou a dětmi na městském hřbitově v Odrách. 

Závěr tohoto medailonu doplníme dvěma skutečnými veselými příhodami z vyprávění oderského starosty Josefa Golda[8]  :

V osmdesátých letech 19.století byl náš starosta Julius Gerlich přítomen přijetí na recepci císaře Františka Josefa I. v Opavě. Při této příležitosti měl Julius Gerlich, který byl v Odrách  současně i poštmistrem, s panovníkem malou  rozepři. Jednalo se  o stavbu železnice Suchdol – Budišov. Jako poštmistr jezdil Gerlich denně se svým poštovním vozem do Suchdolu a bral tímto vozem sebou také lidi. Protože dovoz poštovních zásilek a také přepravované osoby  byly pro něj ekonomickým přínosem, byl malým odpůrcem stavby dráhy, která byla zrovna vyprojektována. Gerlich byl statný a svérázný muž a to si císař zapamatoval.

Když pak v roce 1908 u příležitosti  60-ti letého vládního jubilea obdržel oderský školní inspektor Ernst Urbaschek[9] zlatý záslužný kříž, odjel do Vídně a poděkoval císaři těmito slovy: “ Vaše veličenstvo, školní inspektor Ernst Urbaschek z Oder Vám děkuje za vysoké vyznamenání;“ Císař se na okamžik zarazil a zeptal se: „Odry – máte tam impozantního starostu“ a ukazoval přitom na svůj velký a zahnutý knír. „ Jak se jen jmenuje ?“ - „Julius Gerlich“ odpověděl školní inspektor. „Nechávám jej mockrát pozdravovat“, odpověděl na to císař. Ještě po 25-ti letech si starostu z Oder pamatoval.

V 90. letech 19. století, pobýval starosta Julius Gerlich  na léčení v Mariánských Lázních.  Jednoho dne při obědě se mu představil neznámý pán se slovy: “Jsem starostou  ze Štětina, kde Odra ústí do Baltického moře“. Na to mu odpověděl Gerlich: „Já jsem starostou města  Oder, nedaleko odtud Odra pramení a kdybychom ji zadrželi, nemohla by nikdy ústit do Baltického moře“. Následoval oboustranný smích a známost byla uzavřena.

Článek ke 100. výročí úmrtí Juliuse Gerlicha připravili členové HVS Odry:

text: Pavel Kašpar st.

překlady: Karel Gold

fotografiemi doplnili: Emil Mateiciuc a Pavel Kašpar st.   

Použité zdroje:

Anton Rolleder: Geschichte der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau. Steyr 1903.

Heimatbrief der Stadt Odrau und Umgebung, str.8-10, č.22 / 1953.

Heimatbrief der Stadt Odrau und Umgebung, str.4-5, č.71 / 1961.

Heimatbrief der Stadt Odrau und Umgebung, str.50-51 , č.209-210 / 1984.

Rodná matrika Odry Od I11, in.č.1061, ZA Opava.

Rodná matrika Odry Od I14, in.č.1069, ZA Opava.

Rodná matrika Odry Od I 17, in.č.1067, ZA Opava.

Matrika zemřelých Odry Od I28, in.č.1078, ZA Opava.

Matrika zemřelých Odry Od I41, in.č.11723, ZA Opava.

Rodná matrika Fulnek Od IV 7, in.č.1101, ZA Opava.

Oddací matrika Fulnek Od IV 27, in.č.1121, ZA Opava.

Obrázky bez uvedení zdroje jsou z archivu Muzejního spolku Rolleder, o.p.s. .

(jk-2014)